Posvítíme si na Vaši návštěvnost

SEO

Jste uživateli internetu? S takřka stoprocentní jistotou by se dalo potvrdit, že ano. Protože kdyby tomu tak nebylo, nebyli byste zřejmě právě teď právě tady. Sice je tu teoretická možnost, že uživateli nejste a jenom někomu užívajícímu internet hledíte přes rameno, ovšem tak byste nejspíše činili nanejvýš v případě stránek zabývajících se docela jinou problematikou než touto, tedy něčím jiným, než je optimalizace pro internetové vyhledávače.

Tudíž zřejmě uživateli internetu jste. A jako takovým bychom vám tu na úvod mohli položit několik třeba i (jenom zdánlivě) banálních a nedůležitých otázek. A nebude od věci, pokud si na tyto alespoň sami v duchu odpovíte.

• Víte nebo alespoň tušíte, kolik je na internetu se nacházejících webů, stránek, aplikací, prostě internetových prezentací nejrůznějšího druhu?
• Víte, jakým tématům se všechny tyto prezentace věnují?
• Víte, které z nich jsou skutečně relevantními a které jsou jenom nějakou tou ‚vatou‘, duplikáty jiných stránek nebo třeba i naprostými zbytečnostmi?
• Víte, čemu na internetu věřit a od čeho dát ve vlastním zájmu raději ruce pryč?

Odpovědi na tyto otázky jsou předem známé. Nevíte to. Možná máte alespoň rámcovou představu, ale relevantní informace vám k dispozici nejsou. A to jednak proto, že se vše zmíněné v každém okamžiku mění, a jednak proto, že byste museli mít hlavu výkonnější než všechny počítače světa, abyste to vše obsáhli a nějak si to v mozku sesumírovali. A to je zhola nemožné.

Pak si můžeme položit i otázky další. A každá z podobných otázek vede nevyhnutelně k dalším a dalším otázkám, jež na tyto logicky navazují.

Víte vy vůbec například, kolik odkazů na tu více a tu méně relevantní stránky vám naleznou vyhledávače v případě zadání vámi zvolených klíčových slov? Jistě, můžete si to ověřit tím, že to prakticky vyzkoušíte, tedy že například zdáte to které slovo do Googlu, načež se vám objeví i přinejmenším orientační číslo označující počet nalezených internetových stránek. Což činí třeba právě v okamžiku zrodu tohoto článku v případě klíčového slova SEO 503 milionů odkazů. Což je ale navzdory své početnosti pořád ještě učiněná prkotina ve srovnání třeba se zprofanovaným pojmem sex, který lze podle Googlu nalézt na skoro třech a půl miliardách stránek. Prý – protože po nikom nemůžete chtít, aby je osobně přepočítal. Ale abyste věděli o každém pojmu, na kolika webech je tento k nalezení, to určitě nezvládne nikdo. Za to lze skutečně dát ruku do ohně.

A máte tušení o tom, co se s naprostou většinou takto nalezených odkazů nakonec stane? To už je otázka, na niž se odpověď nalezne snadno. Internetový vyhledávač je sice uživateli nalezl, ‚dal si tu práci‘, ale zcela zbytečně. Protože tolik toho žádný člověk na světě nepročte, na to by nestačilo ani nesčetně lidských životů strávených u monitoru.

A co se pak stane s těmi stránkami, jež byly nalezeny, ale nedostalo se jim navštívení? Případně s těmi, jež nestály zvolenému vyhledávači ani za to, aby je vůbec objevil a pátrajícímu uživateli nabídl? I na to je odpověď nad slunce jasná. Ty prostě zůstanou nepovšimnuty viset ztraceny kdesi v onom pomalu nekonečném virtuálním světě. A to bez ohledu na to, že určitě nebyly vytvořeny proto, aby je stihnul právě zmíněný krutý osud.

Pokud někdo svoji internetovou stránku zřizuje, jde mu jednoznačně o to, aby mu na ni uživatelé internetu zavítávali, aby byla tako navštěvována a sledována, a to pokud možno co nejhojněji, a právě takovými uživateli, na něž se majitel a autor dotyčné prezentace zaměřuje, s nimiž chce navázat kontakt a předat jim to, co má na mysli a co by si ostatní lidé podle jeho dojmu neměli nechat ujít.

Ovšem ne vždy je tohoto zamýšleného účelu dosaženo. A to třeba nikoliv proto, že by zrovna ten který web byl nějak špatný, nevyhovující, nekvalitní či dokonce nežádoucí, ale jednoduše právě proto, že kapacity běžných uživatelů nestačí na to, aby se propracovali až právě na dotyčnou prezentaci.

A co se tak stává se stránkami, jimž se nedostane té cti, aby je internetové vyhledávače vůbec zaznamenaly, aby vůbec bylo zjištěno, že tyto existují, a byla tak o nich v sáhodlouhých seznamech toho vyhledaného aspoň nějaká ta sebemenší zmínka? Co se děje s odkazy, které se sice v internetových vyhledávačích objeví, ale jsou tu ztraceny v moři konkurenčních nabídek natolik, že se až na ně nikdo nedobere?

Ty mají jednoduše smůlu. Svět je ignoruje a nevěnuje jim třeba ani špetku pozornosti. Případně se tyto ojediněle nějaké návštěvy dočkají, ale to jedině v případě, že na ně jejich provozovatelé někoho z uživatelů osobně a bezprostředně upozorní, respektive že se sem někdo dostane vysloveně náhodou. Což ale není možné považovat za úspěch.

Napadlo vás pak někdy položit si alespoň otázku, co se pod těmi internetovými vyhledávači sice objevenými, ale nikým nenavštěvovanými odkazy na nejrůznější stránky skrývá? Co je obsahem webů, na něž už nikomu nezbývá čas a síla, a proto jsou ponechány stranou zájmu?

Je ten který web, který jste ani vy, ani nikdo nebo skoro nikdo jiný nenavštívili, skutečně jenom nějakým pomyslným virtuálním smetím, nezasluhujícím špetky pozornosti, nebo je tu ukryto třeba aspoň něco, co by mohlo být zajímavé? Nebo je zde třeba i něco, co by vám zásadně nemělo uniknout, ale přesto vám to nakonec unikne?

Co když jste právě tím, že jste stejně jako ostatní veřejnost některý z odkazů neotevřeli, udělali chybu, a to dost možná i chybu kardinální? Co když jste právě takovým neučiněným krokem o něco ochuzeni, co když na to zbytečně doplácíte?

Kdo ví.

To se zkrátka nedá říci. Protože zhodnotit přínosnost něčeho, co člověk nepozná, skutečně zodpovědně nelze. Lze se jenom domnívat, zda nenavštívením některé stránky došlo k rozumnému ušetření drahocenného času nebo zda tu naopak došlo k újmě u toho, kdo si nechal to či ono ujít.

Na základě čeho pak uživatel internetu zvažuje, které z nabídek vyhledaných internetovými vyhledávači věnovat svou přízeň a kterou nechat naopak napospas nevyhnutelnému zatracení? To vlastně určitě také víte, máte-li alespoň elementární povědomí o tom, jak to chodí. Ať už je zvolen u nás nejspíše nejznámější Google, nebo třeba jeho konkurenti jako české Seznam.cz, Atlas.cz a Centrum.cz nebo zahraniční AltaVista, Aoohe, Ask, Baidu, Bing, DuckDuckGo, Ecosia, Excite, Lycos, YaCy, Yahoo či Yandex a podobně, spoléhají se uživatelé v naprosté většině případů na to, že právě tyto vyhledávače provedou určitou selekci za ně. Že patřičné odkazy nejen naleznou, ale také to objevené roztřídí podle relevantnosti a nabídnou tak hledajícím v první řadě to, na co je v tom kterém případě záhodno vsadit především.

Dá se takovému výběru důvěřovat? Dá se spolehnout na to, že internetové stránky, na něž se odkazuje na předních pozicích internetových vyhledávačů, jsou právě tím nejdůležitějším, nejspolehlivějším, nejrelevantnějším, zkrátka tím, kde je vyřčeno vše podstatné, kde je publikována pravda a nic než pravda, kde je to, co by se mělo vědět? A dá se naopak spolehnout na to, že odkazy, jež jsou až kdesi daleko, na samém chvostu toho nalezeného, nestojí za to, aby se jimi někdo vůbec zabýval?

Možná ano, možná ne. To už je na vašem individuálním posouzení. Protože k tomu, aby vás bylo možné přesvědčit, že tomu tak je nebo naopak není, by bylo nutné všechny podobné odkazy zevrubně prostudovat, porovnat a na základě toho učinit jednoznačný závěr. Který by se následně musel prakticky nonstop aktualizovat, protože neustále probíhá proces vzniku nových internetových stránek a jejich zánik, o změnách v jejich obsahu už ani nemluvě. A nejenom že by vám bylo nezbytné představit takovou reálnými fakty podpořenou pravdu, ale museli byste to být i vy, uživatelé, kdo by se zabývali tímtéž a následně zvážili, zda je takto prezentovaná pravda opravdu pravdou.

Což samozřejmě nikdy nenastane. Není to reálně splnitelné.

A tak se lze jenom domnívat, že lze internetovým vyhledávačům věřit. Že tyto snad používají kritéria výběru, jež dávají alespoň jakous takous naději na to, že vše objevené seřadí skutečně podle relevantnosti a prospěšnosti obsahu.

Ovšem spoléhat se slepě jenom na víru v toto se nevyplácí. Zkrátka je hned povícero důvodů, proč nikdy výběru učiněnému internetovými vyhledávači stoprocentně nevěřit.

• Hlavním důvodem nedůvěry tu může být především skutečnost, že je každý z podobných vyhledávačů ve své podstatě jenom rutinně si počínající stroj. Kdosi kdesi zadal takovému výkonnému nástroji parametry, podle nichž se tento má řídit, a vyhledávač tak jenom automaticky plní to, co mu bylo přikázáno. Hledá, selektuje, ale nečte, neprohlíží si, nepřemýšlí. Jen spočítá a sesumíruje to, co se po něm žádá, přiřadí tomu automaticky jakýsi rank a podle toho vše seřadí. Ať už je to z pohledu uživatele internetu, jenž je na toto odkázán, ku prospěchu nebo ne.
• Neméně zásadním je potom i fakt, že mezi internetovými vyhledávači existují i tu částečně a tu plně placené typy. Zaplať si, majiteli té které internetové prezentace, a budeme tě nabízet hledajícím, nebo neplať a neuspěješ u nás. A zatímco se pak může člověku dostat s pomocí tohoto nástroje i to nejlepší, co lze nalézt, a naopak tak odpadne značné množství nerelevantního podřadného materiálu, i opak by se tu mohl stát pravdou. Jde přece především o peníze a kdo platí, ten tu rozhoduje.
• A o vyhledávacích instrumentech, které pak fungují jenom na jediném webu, jehož jsou součástí a jeho rámec nepřesahují, už ani nemluvě. Tady už v podstatě neexistuje konkurenční prostředí a člověk tak získá jen pomyslnou ‚jedinou pravdu‘, jež se na pravdě nemusí zakládat ani náhodou.

Čestní, zodpovědní a fundovaní tvůrci, správci a majitelé stránek vyvěšených na internetu by logicky měli dosahovat umístění na preferovaných a výhodných předních pozicích v seznamech odkazů nabízených internetovými vyhledávači, měli by být upřednostňováni před balastem, který třeba ani zdaleka nedosahuje jejich kvalit. Uživatelé by po zadání žádoucího klíčového slova měli být nasměrováváni především sem, na kvalitní internetové prezentace. Uživatel by měl napsat do příslušného okénka to, co hledá, a měl by mít takové dokonalé výtvory na očích dříve než cokoliv jiného. Aby stačilo kliknout a nabídlo se jenom to nejlepší.

Jenže jak už zaznělo, strojům je jedno, co zde stojí napsáno. Nečtou to, nerozumí sdělením. Zabývají se daleko spíše technickými parametry a na první pohled zdánlivými kvalitami, jež mohou být klidně i na hony vzdálené kvalitě skutečné. Protože ty se dají automaticky porovnávat, na rozdíl od nějakého toho slovíčkaření, jež by bylo navrch ještě komplikováno i prostým faktem, že se to zveřejněné na internetu objevuje v mnoha jazykových mutacích.

A tak někdy i ti nejzodpovědnější a nejprospěšnější majitelé internetových stránek se svými výtvory třeba i totálně propadnou. Nedostává se jim žádoucí sledovanosti, jsou opomíjeni a navzdory tomu, že by takové stránky mohly leckomu poskytnout jen ty nejlepší služby, je jejich osudem zmizet v pomyslném propadlišti, ocitnout se na smetišti dějin. Jakmile se takové výtvory neobjevují v čele toho objeveného vyhledávači, lze je klidně odstranit.

A pokud tak autoři podobných kvalitních prezentací nechtějí učinit a netouží ani po nekonečném odstrkování jejich šťastnějšími a úspěšnějšími konkurenty, nezbývá jim nic jiného, než se přizpůsobit právě tomu, co je internetovými vyhledávači preferováno, čím se vyhledávače při posuzování jednotlivých internetových prezentací řídí. Protože jenom touto cestou se lze prodrat na pomyslné výsluní.

A způsoby, jak učinit, aby došlo ke zlepšení pozice jisté internetové stránky v internetových vyhledávačích, je to, co se dá souhrnně označit jako SEO, tedy optimalizace pro internetové vyhledávače.

Co si pod pojmem SEO alias optimalizace pro internetové vyhledávače představit? Možná už jste s touto problematikou více obeznámeni a máte tu více a tu méně relevantní představu, možná ale také doposud tápete a nemáte o tomto ani ponětí. A proto si tu představme alespoň to nejzákladnější, co lze do takové optimalizace zahrnout.

Činnostmi, jež zvyšují prestiž internetových prezentací z pohledu internetových vyhledávačů, jsou především:

• technická kontrola webu a úprava či odstranění všeho, co by na něm mohlo potenciálně vadit při posuzování jeho kvalit internetovými vyhledávači,
• správná volba klíčových slov, jež jsou na takovém webu použita,
• existence kvalitních zpětných odkazů, tedy linkbuilding,
• zajištění dostatečně kvalitních textů a článků neboli copywriting,
• reklamní a propagační činnosti směřující ke zvýšení prestiže takové internetové prezentace.

Co se týká zmíněné kontroly webu, může a měla by tato v sobě zahrnovat kdeco. Je tu třeba analýza zdrojového kódu dotyčné stránky, tedy informací v její hlavičce, chyb v HTML kódu, sémantiky obsahu a přístupnosti. Svou roli tu sehrávají poměr textů na webu vůči HTML kódu, struktura nadpisů, stav meta tagů (title, keywords, og properties a podobně) a jejich délka, interní a externí odkazy, kotevní texty a url odkazy, zpomalování zanořovanými tabulkami v tabulkách, natvrdo napsanými styly či přílišným množstvím java scriptu a css souborů,… To vše se může ‚znelíbit‘ internetovým vyhledávačům a sehrát tak svoji úlohu při jejich mechanickém rozhodování o tom, zda je dotyčná stránka ‚dobrá‘ nebo ne.

Co se týče volby klíčových slov, je tu správný výběr rovněž velice důležitý. A sice proto, že jsou to právě tato slova, jež uživatelé zadávají do internetových vyhledávačů ve snaze nalézt přesně to, čeho je jim zapotřebí. Pokud by se měla tato problematika vysvětlit zcela polopaticky, dá se říci, že hledá-li někdo na internetu pojem hi-tech, určitě se mu mezi nejrelevantnějšími odkazy neobjeví internetový obchod nabízející zboží jako krumpáče a lopaty. Klíčová slova alias keywords – ony jedno- i víceslovné výrazy – jsou tím, co je vyhledáváno pomocí fulltextového vyhledávače. Jde o slova pocházející z vybraných slov z názvu nebo textu dokumentu, jež charakterizují jeho obsah a umožňují vyhledání přesně toho pravého. Jde tu hlavně o podstatná nebo přídavná jména sloužící k jednoznačné identifikaci, jež lidé používají při popisu produktů. Tato jsou tu zásadní, na rozdíl od bezvýznamných až nežádoucích zájmen, příslovcí, sloves, předložek a spojek, jež nemají při vyhledávání žádnou roli a vyhledávači jsou vesměs ignorovány. Při volbě klíčových slov je pak záhodno vyhýbat se i slovům takzvaně konkurenčním, tedy těm, jež používají konkurenti dotyčné internetové stránky a jež by při svém použití musela soupeřit o přízeň vyhledávačů s těmi u konkurence.

Taková klíčová slova pak je třeba nejenom nalézt, ale i umístit na ideální pozice. Na webových stránkách by se tato měla objevovat v URL adres, v titulku té které stránky, v meta značkách, nadpisech, obsahu stránky, vnitřním nebo zpětném textu odkazu či v popiscích obrázku. A aby byla takto použitá slova dokonale využitelná, musí jít o ta, jež jsou velmi často hledána, mají slabou konkurenci výsledků a vysokou konverzi a jsou pragmatická.

Při volbě klíčových slov tak není záhodno opomenout navštívit stránky konkurence a tam si zjistit jejich hledanost klíčových slov. A až pak si vybrat vhodná klíčová slova pro web vlastní, jež nebudou identická s jinou firmou a jež zajistí, že se bude vlastní stránka objevovat v SERP mezi prvními.

A zcela opomenout se nesmí ani skutečnost, že zkušení uživatelé internetu vyhledávají stránky pomocí odlišných dotazů než začátečníci a je tedy třeba uvažovat i o tom, komu je tato prezentace určena především.

Že se to se správným výběrem klíčových slov sice snadno řekne, ale daleko hůře udělá? Že by bylo takové hledání, porovnávání a posuzování příliš náročné na čas a vynaložené úsilí?

Nemusí tomu tak být. Dnes už jsou k dispozici i nástroje, které pomáhají na základě jednoho klíčového slova navrhnout klíčová slova či celé fráze další. K hledání synonym tu lze bezplatně využít třeba Google Keyword Tool, online aplikaci reklamní společnosti Etarqet, aplikaci v systému Sklik či našeptávač vyhledávačů, tedy ono známé okno, které se objevuje u vyhledávacího pole vyhledávače, kdykoliv sem začneme něco zapisovat, a které může rovněž pomoci, jakkoliv na toto není zase až tak velké spolehnutí.

Linkbuiding, tedy vytváření zpětných odkazů, je záležitostí, jež sehrává při hodnocení stránky internetovými vyhledávači značnou úlohu. A to jak pozitivní, tak klidně i negativní. Pokud bychom si to měli na úvod vysvětlit zjednodušeně, jde v případě zpětných odkazů v zásadě o to, aby tyto byly umístěny na jiné relevantní weby a sloužily k tomu, aby odsud byli návštěvníci přesměrováni na web, na který takový odkaz míří. Zároveň však ale počet a kvalita takových zpětných odkazů ovlivňuje i hodnocení internetových stránek internetovými vyhledávači, a to může sehrát nemalou úlohu v otázce toho, na které příčce se odkaz na takovou stránku objeví mezi ostatními nalezenými odkazy.

Zpětné odkazy jsou nejváženějším signálem relevantnosti v algoritmu Google a patří mezi záležitosti mající tu značný vliv. Budování či získávání relevantních zpětných odkazů je tak nezbytnou součástí optimalizace SEO. Pokud bychom si to měli k něčemu přirovnat, pak třeba k jakýmsi volbám, v nichž je každý takový odkaz hlasem vhozeným do pomyslné urny ve prospěch kandidáta, jímž je tu optimalizovaná stránka. Každý z takových odkazů jako by sděloval Googlu, že je stránka, na niž tento odkaz míří, důležitá a užitečná.

Ovšem dnes už jsou tyto ‚volby‘ přece jenom sofistikovanější než v počátcích internetového vyhledávání. Dnes už dávno neznamená každý odkaz automaticky jeden platný pomyslný hlas. Dnes už tu záleží nejen na množství takových odkazů, ale i na tom, nakolik jsou nebo nejsou tyto relevantní. Tudíž už dávno není rozumné umísťovat tyto linky bez rozmyslu kamkoliv, kam se jenom dá, v naději, že se tím nechá internetový vyhledávač oklamat a dá každému možnost ‚hlasovat‘, kolikrát se dotyčnému jenom zlíbí. Dnes už je více než důležité, aby byly odkazy umísťována na relevantní zdroje s neméně relevantním obsahem. Kvalitní zpětný odkaz je tu tak nad zlato, na rozdíl od zbytečné kvantity.

Aby se zpětný odkaz při posuzování internetové stránky, na niž odkazuje, v internetových vyhledávačích vyplatil, aby se tu stal neocenitelným pomocníkem, je nezbytné, aby se nacházel na doméně a stránce, mající svou vlastní autoritu. Dále pak tu sehrává svou roli i Anchor text, tedy text onoho odkazu samotného, stejně jako typ a umístění dotyčného odkazu. Odkaz nacházející se v hlavním textu příspěvku má daleko větší váhu než ten, který se nalézá někde v komentářích některého příspěvku.

Ocenit ten který zpětný odkaz lze v podstatě i s pomocí docela obyčejného zdravého selského rozumu. Je přece logické, že to, co se získá lehce, bez vynaložení větší námahy, není nikdy natolik hodnotné jako to, co se získává nesnadně. A pokud tak lze získat odkaz jenom tím, že se vyplní nějaké okénko u zvoleného příspěvku a klikne se na pokyn ‚uložit‘, čímž je vše odbyto, je jasné, že to nebude mít takovou váhu jako odkaz umístěný přímo v příspěvku, ze kterého je patrné, že na dotyčnou stránku odkazuje někdo, komu stál takový odkaz za to, aby ho do svého vlastního výtvoru vložil.

Největší důležitost pak mají samozřejmě takové odkazy, u nichž je jisté, že se jimi návštěvníci nechají zlákat a že se jejich prostřednictvím skutečně zvýší návštěvnost stránky, na niž je tu odkazováno. Což v praxi logicky znamená, že by se mělo usilovat o odkazy umístěné na stránky, jež se samy mohou pyšnit vysokou návštěvností. Čím více je návštěvníků na některé stránce, tím je přece větší i pravděpodobnost toho, že bude více i těch, kdo narazí na zde umístěný odkaz a kliknou na něj. K čemuž je pak záhodno ještě dodat, že je tu třeba sázet na weby s podobnou tématikou jako stránka, na niž se tu prostřednictvím odkazu upozorňuje. Pokud bychom to měli bagatelizovat v podobě přehnaného příkladu, je třeba jasné, že nebude zase až tak velké úspěchy slavit odkaz na prodejce projímadel, umístěný na web lidí, které spojují problémy s udržením stolice.

Umístění odkazu na web mající renomé tak znamená, že se kus této prestiže přenese i na stránku, na niž je tu odkazováno.

Má-li se pak provést úspěšná optimalizace pro internetové vyhledávače, je nezbytné hned v zárodku zanalyzovat stávající zpětné odkazy, tedy ty, jež stránka získala již v předchozím období. Jde sice o docela banální ruční práci, již ale mohou usnadnit užitečné SEO nástroje jako SEMrush, MOZ, Majestic nebo Ahrefs. Těmito nástroji lze projít milióny stránek a prostudovat zde umístěné zpětné odkazy, což ale vzhledem k různosti jejich technologie přinese i poněkud rozdílné výsledky. Zatímco totiž třeba MOZ využívá autoritu domén a autoritu stránek, u Majestic je využíván Trust Flow, mající jinou metriku. Ovšem z každé metriky lze do značné míry odvodit předpokládané skóre jednotlivých zpětných odkazů.

Analyzovat je pak třeba nejenom vlastní internetovou prezentaci, ale i stránky konkurence. Protože je vždy dobře vědět, co dělají jiní, a je rozumné použít to nejlepší z toho, k čemu se tito propracovali, ve svůj vlastní prospěch. A pokud je zjištěno, kde mají konkurenti umístěny své zpětné odkazy, proč toho nevyužít a nezkusit tam štěstí též? Kdo nabídl umístění odkazů jim, ten by přece mohl kývnout i na náš vlastní zájem o umístění odkazu tamtéž. Čímž budou navíc sokové zbaveni jedinečnosti, již tam tyto jejich odkazy doposud měly.

A zatímco je na zmíněné kvalitní zpětné odkazy záhodno vsadit, na ty opačné nikoliv. Existují totiž i odkazy špatné alias toxické, které stránce, na niž odkazují, nejen neprospívají, ale mohou jí i uškodit. A ty nejhorší pak dokonce mohou být i penalizovány.

Je tak záhodno vyhnout se banálnímu nakupování zpětných odkazů. Toto je Googlem chápáno jako porušování jeho pravidel a namísto ocenění tu tak může následovat trest. Jestliže tak třeba některá lokálně omezená stránka oplývá například četnými odkazy na webech jiných jazykových mutací, je nasnadě, že je to považováno za podezřelé, za pokus o naivní manipulaci, jež není akceptována stejně jako třeba dříve hojně praktikovaná vzájemná výměna odkazů.

V případě výměny odkazů mezi dvěma weby je pro vyhledávač velice snadné tuto skutečnost odhalit, a zatímco se několik podobných případů toleruje coby možná pouhá shoda náhod, je častější užití recipročních odkazů zřejmým důkazem toho, že nebyly získány z důvodu vysoké kvality stránky, na niž směřují.

A stejně tak neprokážou nikomu dobrou službu odkazy umístěné na nekvalitních internetových stránkách. Protože odkazování na něco, co se stránkou publikující takový odkaz nikterak nesouvisí, nepřináší zhola nic. Lze tím sice možná dosáhnout určitého zvýšení návštěvnosti, jež ale logicky nemůže přinést žádný užitek. Kdybychom si to měli opět ukázat na nějakém přehnaném příkladu, je dejme tomu jasné, že se návštěvník některé pornografické stránky třeba může nechat zlákat ke kliknutí na zde umístěný zpětný odkaz, ovšem jakmile tento natěšen zjistí, že je přesměrován na web puritánské křesťanské misie, odejde odsud, aniž by využil nabídky přispět na kostel určený věřícím hlásajícím mravopočestnost a monogamii. Stejně jako je tomu i v případě nehodnotných stránek odkazujících ve velkém měřítku na diskutabilní obory, jako jsou hazard, pornografie, farmacie a podobně.

Zvláštní ostražitosti je pak třeba i tehdy, jde-li o internetové stránky, jež by mohly být potenciálně napadeny. Což je třeba případ blogů vytvořených jen s jediným úmyslem, a to za účelem manipulace vyhledávacím algoritmem. Odkazy vytvořené v podobě spamových komentářů blogů nebo fór nejsou ničím, co by mohlo být považováno za rozumné počínání.

Při optimalizaci je tak třeba zjistit, nakolik jsou takové pochybné nebo špatné odkazy škodlivé, nakolik mohou představovat z pohledu internetových vyhledávačů problém. Pokud je těchto minimum, neškodí, protože se něco podobného v malém měřítku nejednou vyskytnout může, ovšem jakmile je podobných odkazů větší počet, je záhodno se jich co nejdříve zbavit. Dříve než pojme Google podezření na manipulaci. Protože je Googlem sice oficiálně avizováno, že jsou podobné nežádoucí odkazy ignorovány nebo znehodnocovány, ale vše podléhá změnám a kdo ví, zda se podobným odkazům nedostane v budoucnu úlohy něčeho, co poškodí renomé stránky, na niž se těmito upozorňuje.

Zkrátka a dobře je třeba učinit vše pro to, aby vypadal odkazový profil optimalizované stránky přirozeně a organicky. Což dokážou internetové vyhledávače ocenit, jakkoliv se jedná o pouhé nemyslící nástroje, vykonávající jen rutinní činnost na základě nastavených parametrů.

Copywriting alias psaní článků a dalších textů pro internetové stránky sehrává též svou nezanedbatelnou roli při optimalizaci pro internetové vyhledávače a logicky nejen při této. Jak je totiž každému nad slunce jasné, jsou sice na webech obrázky, grafy, videa a podobné záležitosti vítané a plní svou nezpochybnitelnou funkci, ovšem jen s těmito se v naprosté většině případů nevystačí. Jsou věci, které se jinak než v podobě písemného projevu sdělit nedají, a je nasnadě, že má-li být takové sdělení účinné, musí mít ve všech ohledech náležité kvality a splňovat to, co od tohoto očekává cílová skupina, na niž je dotyčná internetová prezentace zaměřena.

K čemu by byly třeba obrázky strojů, z nichž by nebylo patrné, k čemu jsou tyto dobré, jak fungují a jaké jsou jejich přednosti? K čemu by byly grafy, kdyby návštěvníkovi webu nebylo zřejmé, k čemu tyto slouží, jakou mají vypovídací hodnotu a co pro něj znamenají? K ničemu. Nebyl by tu důvod se tímto zaobírat a veškerá snaha autora by vyzněla naprázdno.

A jakkoliv jsme poměrně vzdělanou společností, je skutečností, že ne každý si dokáže vytvořit pro svou internetovou prezentaci přesně takové texty, jaké by zapůsobily tím nejlepším představitelným způsobem.

A tak je záhodno využít v zájmu optimalizace pro internetové vyhledávače stejně jako v zájmu oblíbenosti a prospěšnosti stránky pro uživatele služeb těch, kdo takové texty vytvořit dovedou. Kdo si nastudují problematiku, o níž má text pojednávat, stejně jako funkci, již má tento plnit, pak dotyčný text napíšou a následně podle požadavků zadavatele upravují až do dosažení naprosté dokonalosti.

Takové texty pak slouží kromě naplnění obsahu webu jako takového i k dalším účelům. Mezi kterými si je záhodno zmínit tyto:

• Lze je využít i k propagování webu zadavatele takového článku na webech jiných. Netřeba jistě dlouho opisovat, jak k tomu dochází.
• Lze je použít i v oblasti jíž výše popisovaného linkbuildingu, tedy používání zpětných odkazů přivádějících na zvolenou stránku návštěvníky z jiných obdobných webů a současně sloužících i ke zvýšení prestiže dotyčné stránky, již tato díky nim u internetových vyhledávačů získává. Do takto napsaných článků budících zdání obyčejného redakčního materiálu lze vložit odkaz na jinou internetovou prezentaci, což působí jako podprahová reklama, jež je návštěvníky internetu přijímána daleko pozitivněji než jiné, obtěžující formy reklamy. A co si přát víc než reklamu, která je skutečně účinná?
• Lze jich využít i k popisu toho, co je na dotyčné stránce nabízeno.
• Lze jimi právem vyvolat u internetových vyhledávačů dojem, že to na stránce, na níž jsou tyto dostatečně často zveřejňovány, žije, že jde o výtvor, který si zasluhuje vyšší hodnocení a tím i lepší pozici v internetových vyhledávačích.
• Lze je použít k umístění již rovněž výše zmíněných klíčových slov, jež usnadňují hledání dotyčné stránky těmi, kdo právě po zvolených klíčových slovech či frázích na síti pátrají, zejména jsou-li taková klíčová slova v textu použita s efektivní hustotou a šířkou a s jejich synonymy.

Takové kvalitní, relevantní a originální články dokonale odpovídají algoritmům Googlu. A zákazník kvalitního copywritera tak získá kompletně zpracované zdroje včetně titulků a meta popisků a URL, jež už jenom stačí na stránku vložit a tyto už následně samy splní svůj účel. To není jako něco napsaného takzvaně na koleně někým, kdo dost možná ani nemá náležitý vztah ke své mateřštině a třeba ani k elementární gramatické znalosti, kdo se nedokáže kvalitně vyjádřit nebo je naopak až příliš velkým odborníkem na danou problematiku, v jehož textu se to jen hemží technickými parametry a cizími pojmy, jimž většina čtenářů nedokáže ani porozumět.

A jak je to s propagováním internetová stránky v rámci její optimalizace, s reklamou? I ta je pochopitelně důležitá. A byť už tu byly některé možnosti, jak ji provozovat, nakousnuty, jsou i jiné způsoby než publikace reklamních článků nebo linkbuilding.

Mezi některé z nich (byť výčet nebude a ani nemůže být jednou provždy kompletní) můžeme zařadit třeba registraci webu k odpovídajícím službám internetových vyhledávačů, jako jsou Google či Seznam, PPC kampaně, obsahový marketing, e-mailový marketing či publikace propagačních textů na jiných webech.

• Formou prezentace na Googlu lze získat komplexní službu společnosti Google, jež zajišťuje představování firemního profilu spolu s informacemi ve vyhledávači a na googlových mapách a s profilem na sociální síti Google+. Tyto informace pak lze využít třeba při hledání firmy v lokálním měřítku, kdy je zde propagovaná reklama upřednostněna před svými konkurenty. Stačí si tu založit účet s e-mailem, vytvořit profil Moje firma a je to.
• Formou propagace na Seznamu lze dosáhnout třeba publikaci údajů v katalogu firem Firmy.cz. Zde se lze zapsat bezplatně, a má-li tato varianta nějakou nevýhodu, pak snad jedině tu, že je třeba za umístění se na předních pozicích ve vyhledávání zaplatit.
• PPC reklamní kampaně mají svou přednost v tom, že se tu neplatí za pouhé umístění reklamy na zvoleném místě, jež se sice může, ale také nemusí setkávat s odpovídající reakcí internetové veřejnosti. Tady se neplatí za zveřejnění, ale až za proklik, tedy za každého potenciálního klienta, který tu kliknutím na reklamní odkaz vstoupí na propagovaný web. Cena takového prokliku je potom u různých poskytovatelů této nabídky různá, může jít o několik desítek haléřů až po desítky korun za kliknutí, v souvislosti s konkurencí, jež v tom kterém oboru panuje. Mohlo by se tedy zdát, že na takovéto kampani nic není, že se jenom zveřejní reklama a pak inkasuje úměrně počtu kliknutí. Ovšem zase až tak jednoduché to pochopitelně není, protože bez náležitých zkušeností a vědomostí poskytovatelů podobné reklamy jde často o ztrátovou záležitost. A je-li někdo hodný toho, aby byl v souvislosti s tímto typem reklamy zmíněn, pak nejspíše systém Adwords od Googlu a Sklik od Seznamu.
• Obsahový marketing – jak sám název napovídá – přitahuje návštěvníky na ten který web hlavně svým obsahem. Takový obsah má lidi lákat, přimět je k opakovaným návštěvám, vzbuzovat v nich důvěru a samozřejmě i vzbudit zájem internetových vyhledávačů, jenž vede k lepšímu umístění dotyčné internetové prezentace v těchto. K takovým formám propagace patří dejme tomu zřízení blogu, na němž je průběžně aktualizován jeho obsah.
• E-mail marketing je pak také po stránce svého fungování snadno pochopitelnou záležitostí. Jde o udržování kontaktu majitele webu s jeho (potenciálními stejně jako dosavadními či dřívějšími) klienty. Nejde ovšem v žádném případě o nějaké rozesílání spamu, jež nemá kýžený efekt a adresáty by spíše obtěžovalo. Jde naopak o sofistikovaný systém, u kterého si bere majitel webu od svých návštěvníků kontakty a následně je na těchto oslovuje tím nejpřijatelnějším možným způsobem, tedy kvalitně a pravidelně. Je velice užitečné spolehnout se v tomto případě na speciální aplikace, které na webu sbírají žádoucí informace o počínání si návštěvníků a následně umožňují využít získané poznatky tím nejefektivnějším způsobem. Je tak vhodné informovat pravidelně o záležitostech, jako jsou slevy, akční nabídky, rady a tipy a podobně. Díky této reklamě se tak podaří velmi často udržet dejme tomu zákazníky, kteří zde na webu už byli, avšak z nějakého důvodu nenakoupili, což lze podle statistik využít k tomu, aby byli tito k nákupu přesvědčeni v průběhu dvanácti měsíců od své návštěvy. Prostě dotyční projevili určitý zájem, a pokud to nevyšlo napoprvé, může to vyjít později, což je daleko pravděpodobnější než ‚střílení naslepo‘ v podobě rozesílání nevyžádané pošty. Tento způsob propagace však spolehlivě funguje pouze v případě, že byly návštěvníkovy kontaktní údaje získány poctivě, tedy dejme tomu jako ‚protislužba‘ za výhodnější nabídky, slevy, bonusy a další pozitiva. Což nevede k tomu, že by se člověk k rozesílateli obrátil zády.
• Propagace formou textových sdělení, tedy článků, na webech jiných, je pak efektivním nástrojem zejména v případě, že jsou podobné články zveřejňovány na navštěvovaných a dostatečně dobře hodnocených webech. Nějaké anonymní a pochybné PR weby totiž nikdo soudný nenavštěvuje a tam se podobné počínání zákonitě míjí účinkem. Jistě, zveřejnění článků na dobrých webech zpravidla něco stojí, stovky až tisíce korun, i když ani opak, tedy publikace zdarma, není výjimkou, ale jde o něco, co lidé zaručeně uvidí a co na podobném webu často zůstane dostupné ‚navždy‘, tedy třeba až do zániku oné prezentace. Což dělá podobnou reklamu navzdory zaplacené částce velice zajímavou.

Optimalizace pro internetové vyhledávače, tedy SEO, je tak docela věda. Je to celý dlouhý sled činností, jimž je nezbytné se plně věnovat, má-li být dosaženo jejího cíle, tedy maximální prestiže té které stránky v internetových vyhledávačích, jež vede k ideálnímu umístění odkazů v pomalu nekonečných řadách dalších odkazů, jež má za následek vysokou návštěvnost takové internetové prezentace a tím i dosažení cíle, jenž tato má.

Některé jednotlivé kroky tu sice do jisté míry zvládne provést i amatér, i laik tak může dosáhnout se svým dílem sám určitého efektu, ale nikdy to není dokonalé. Na skvělou optimalizaci je zapotřebí povolat odborníky, kteří se jí věnují komplexně, mají patřičné znalosti, zkušenosti a zázemí.

A je třeba počítat i s tím, že maximálního efektu nebude dosaženo hned. Že internetové vyhledávače reagují s určitým zpožděním, a proto se spolupráce se SEO specialisty protáhne přinejmenším na několik měsíců, než se úplný výsledek dostaví. Ale rozhodně je to něco, co stojí za to, co by si neměl nechat ujít nikdo z těch, jimž na sledovanosti jejich stránek opravdu bytostně záleží.

A kdo mezi podobné majitele webů a jejich weby patří? Vlastně sem může patřit prakticky kdokoliv. Ale je logické, že jsou hlavními uživateli podobných služeb ti, kdo virtuálním způsobem představují a propagují své výrobky, zboží a služby, případně ti, kdo přes tuto síť bezprostředně obchodují, tedy podnikatelé a firmy. A to z toho důvodu, že kvalitně prováděná optimalizace od odborníků není zadarmo. Každá dobrá služba něco stojí. A utrácejí za ni logicky v první řadě ti, jimž je díky SEO na oplátku zvýšen zisk, z něhož se takovéto vynaložené nálady pokryjí, ti, kdo by naopak mohli se svým podnikáním skoncovat v případě, že by se ocitali v seznamech vyhledávači nalezených odkazů výlučně až kdesi vzadu, na takových pozicích, na něž nikdo nechodí a kde by se tak jakákoliv nabídka, i ta sebelukrativnější, minula účinkem.

Protože internet slouží k tomu, aby se podnikatelům a jim podobným lidem a firmám zdokonalil jejich byznys a aby jeho pomocí zároveň předstihli své konkurenty, s nimiž o přízeň zákazníků soupeří. A pokud by toho nebylo dosahováno, byl by jim internet zbytečný, byl by mrháním prostředky a energií.

A kde si kvalitní optimalizaci pro internetové vyhledávače pro svůj web zajistit? Kde si zajistit na jednom místě takové počiny, jako jsou právě kontrola webu a odstranění nedostatků, jež se na tomto mohou navzdory přáním majitele vyskytovat, ideální volba těch nejsprávnějších klíčových slov, napsání textů sloužících jak k zaplnění webu samotného, tak i k propagačním účelům na webech jiných, alias copywriting, vytvoření těch výlučně nejfunkčnějších zpětných odkazů alias linkbuilding a reklama a propagace při všech k tomu vhodných příležitostech? No kde asi? Přece tady u nás, na SEOlight s.r.o. Jsme totiž jednou z předních firem v oboru SEO v České republice, působící zde již řadu let a cenově dostupná navzdory vysoké kvalitě svých služeb všem. Nabízíme vám vše, SEO, PPC, marketing, copywriting, grafiku, blog, ba i tvorbu www stránek a e-shopů postavených na systému WordPress, jež jsou jednoduše ovladatelné, s mnoha hotovými pluginy a nezávislé na pouhém jednom jediném dodavateli řešení.

Podobnou nabídku, jakou dostanete u nás, byste jinde hledali marně.