Nákupy se musí dotáhnout do konce

Je pochopitelné, že se internetoví obchodníci stejně jako ti klasičtí živí prodejem toho, co mají v nabídce. A to znamená, že je pro ně důležité mít dostatek zákazníků. A to nejen lidí, kteří k nim do internetového obchodu zavítají, ale hlavně těch, kteří tam také všechno dotáhnou do konce, tedy utratí peníze.

Přilákání internetové veřejnosti na daný web je tedy zásadním a nezbytným krokem. Ovšem jenom prvním krokem. Který ještě sám o sobě náležitý význam nemá.

Jenže co když se stává, že si návštěvníci v internetovém obchodě něco vyberou, vloží to dokonce do svého tamního virtuálního košíku, ale ‚už nedojdou k pokladně‘, tedy nezaplatí a to vybrané neodeberou?

Pak je samozřejmě záhodno postarat se o to, aby to takoví ‚sklerotici‘ dotáhli do konce. Protože poloviční obchod není žádný obchod. A to znamená, že je třeba v první řadě přijít na to, proč k podobné situaci vůbec došlo. Protože se nelze domnívat, že by tak internetová veřejnost činila schválně, aby internetové obchodníky provokovala. Za tím vězí něco jiného.

Takoví ‚zapomnětlivci‘ mohou mít k tomu popsanému nejrůznější důvody. Ale nejčastějším tu je skutečnost, že pro ně web jako takový není dokonalý. Že jsou na tomto dejme tomu zmateni, že nenaleznou cestu k cíli, respektive během nákupu někde chybují. Anebo je pro ně činnost na takovém webu natolik složitou a zdlouhavou záležitostí, že se tu sice do něčeho pustí, ale pak nad tím raději mávnou rukou a jdou jinam, kde je to snadnější.

V první řadě by tak měl být dost jednoduchý design webu, aby se na něm uživatelé lehce vyznali. Pak je tu potřeba nejen co nejdokonalejší prezentace nabízejících se produktů, ale i jednoduchá orientace při jednotlivých nákupních krocích. Musí tu být jednoduše zjistitelné i způsoby dopravy toho koupeného a jejich podmínky, a samozřejmě i cena. Je jedině dobrá i možnost nákupu bez registrace, o důvěryhodnosti webu ani nemluvě.

Když se v čemkoliv z tohoto pochybí, vzrůstá riziko nedokončení obchodních transakcí. A to by se nemělo dít.