Už vám také napsali?

Docela často se nám lidem stává, že si koupíme něco na internetu a tím to máme za odbyté. Případně sice o něco tam nabízené projevujeme zájem, ale nakonec si to stejně nepořídíme a jsme přesvědčeni o tom, že tím to pro všechny zúčastněné skončilo. Jenže neskončilo. Zatímco my jsme už málem nebo dokonce úplně zapomněli na to, že jsme někde něco koupili nebo si to se zdánlivým zájmem prohlíželi, ti tam na druhé straně sítě na to nezapomněli. A tak nám jednoho dne, a pak třeba i pomalu celou věčnost, přicházejí e-maily, ve kterých jsme dejme tomu dotazováni na to, jak jsme s tím koupeným spokojeni, a případně zda bychom k tomu nepotřebovali ještě navíc to či ono. Případně se nám tu zmiňuje, že jsme možná zapomněli dokončit nákup. Nebo se nám dokonce nabízí i to, co jsme si ani pořídit nechtěli, ale co by nám možná podle názoru kohosi mohl scházet.

Takovéto e-maily nám nepřicházejí vesměs samy od sebe. Většinou jsme se někde zajímali o nějakou nabídku či si něco koupili, a přitom jsme zaškrtli políčko, že souhlasíme se zpracováním svého e-mailu. Anebo jsme naopak nezrušili předvyplněné zaškrtnutí u tohoto počinu.

A tím se stáváme objekty, na které cílí e-mailing. Tedy propagace založené na tom, že se těm, kdo u někoho nakoupili nebo projevovali určitou aktivitu, začne nabízet něco dalšího. Což je vlastně docela promyšlený tah – pokud jsme o něco mohli mít zájem, ale poprvé jsme si to nekoupili, mohlo by to vyjít napodruhé, napotřetí… A pokud jsme někde nakoupili, možná jsme v prodávajícího vložili jistou důvěru, možná nás tento uspokojil, a tak bychom ho třeba mohli využít znovu. A on by si vydělal, oč tu jde především.

A tak je e-mailing skvělá metoda propagace. Jež se ale nedá provozovat jenom tak amatérsky. Protože pak by to sice mohlo zčásti zafungovat, ale také by s tím mohly být problémy související s problematikou spamování.

A proto si podnikatelé na internetu pořizují databáze těch, které by mohli efektivně oslovit. A tu více a tu méně často jim z toho i něco kápne.